Bylo, nebylo .. Bude, nebude ..

Příjemné probouzení a start do nového dne.

U nás po dlouhé době velice pochmurného, jelikož sluníčko nesvítí jako obvykle, nýbrž je ukryto pod kopou mraků.
Ozývám se s poměrně dlouhou, možná i nejdelší odmlkou, kterou jsem kdy při blogu udělala. I to ale k blogování patří. Mám tu pro vás pár novinek z mého života a mé náplně za poslední dny, kdy jsem byla neaktivní.

Od čtvrtky července jsem začala hledat brigádu. Bohužel jsem to letos velice podcenila a tak nebyl oříšek, ale rovnou ořech. Dokonce to vypadalo, že už nic nenajdu, až se mi ozval můj kamarád, který věděl, jak brigádu stěží sháním a dal mi kontakt na majitele jedné kavárny/baru, který sháněl výpomoc.
Nebyla jsem líná a ihned ho kontaktovala, bylo mi obratem odpovězeno, že se mi ozve den druhý. Z toho jsem byla značně skeptická, jelikož víte co se říká a dělá? Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek...
Druhý den jsem byla jako na drátkách, ihned časně ráno jsem si dala telefon na nejhlasitější vyzvání a čekala... Čekala jsem, až ručičky hodinek ukázaly přesně pátou odpoledne. Měla jsem v sobě už tak nějak jasno, že ani z této brigády nic nebude... Pan šéf ale překvapil a zavolal mi. Ruka byla v rukávu a já nastupovala druhý den.

Hodil mě v podstatě do vody a já musela plavat, ale jsme zato vděčná. Díky tomu, že jsem studovala jako střední školu hotelovku, nebylo mi prostředí a ani práce tak cizí a vzdálená a tak jsem se do ní pustila s odhodláním. Nemám klasickou náplň jako číšník, spíše tomu říkejme "číšnická výpomoc" - nedělám vše, co náleží číšníkovi/barmanovi - například nemíchám a nepřipravuji nápoje, které se "neotevřou a nenalévají rovnou z flašky". Vypomáhám zatím pátky, soboty, neděle a mám za sebou dva tyto koloběhy. Možná přibudou ještě nějaké dny v týdnu, ale to je zatím ve hvězdách a nechci nic zakřiknout.

K dalším změnám patří také velice nemilé klepání na dveře pana Moudráka, který se ozval po prvních třech dnech šichty v nové brigádě.. Myslela jsem si, že z těch veder na mě leze nějaká viróza, ale on omyl... Bolest se začala stupňovat a já jsem nevěřila, co mě to popadlo... Celý týden jsem až asi na 2 dny celý proležela, jelikož jsem dospávala spánkové deficity z nocí - to jsem s trochou štěstí naspala třeba až 4 hodiny, jinak jsem se pravidelně budila a skuhrala bolestí...
Pan Moudrák je již o něco moudřejší, avšak si stále nechce říct, jelikož neučinil úplný příchod skrz dveře a navíc se mu nechce ani tak moc je opustit. Jsem tedy zvědavá, na jak dlouho to ještě bude.

Co se mého soukromého života týče, procházím poněkud zvláštním obdobím... To bych tu ale nerada rozpitvávala... a vrhla se k radostnější události a to dvacátým narozeninkám mé bruneťátské přátelkyně. Už je tomu tak, dnes se přidá na dráhu cetek, kterou bude až do čtyřicetidevíti. Wohoou!!

V brzké době plánuji příspěvky, které by měly uvést blog zpět do normální chodu. Stihla jsem třeba další výprodeje a tak se můžete těšit na úlovky, kterými jsem si z první výplaty udělala radost.

Co jste prožívali a jak jste se měli vy, mé drahé čtenářky/ři, v době mé nečinnosti??

kkiss

Nezapomeňte, že aby bylo možné vidět hvězdy, je potřeba úplné tmy..