Radujte se z maličkostí (Příhody jednoho dne)

Po dlouhé době jsem si pro vás nachystala také trochu toho povídání...
No trochu.. to píši teď.. na začátku, kdy se začínám rozepisovat. Uvidíme tedy, jak to dopadne.

Ještě dříve než začneme, tak bych ráda poděkovala.. a to vám, mým úžasným čtenářům, je vás tu už nádherných 250 !!! Nestačím valit bulvy a jsem vděčná a nadšená!! Děkuji!

Uplynulý týden jsem konečně relaxovala a užívala si volných dní - pro připomenutí - složila jsem poslední zkoušku zimního semestru a tak mám zase na nějakou dobu "padla".

Když jsem jeden den jela autobusem, sedla jsem si zhruba do poloviny, na další zastávce přistoupila maminka s asi 4-5ti letou holčičkou oblečenou v růžové od hlavy až k patě. Ty si sedly na poslední sedadla vzadu tak, že jsem na ně viděla a ony na mne.
Jak si to tak jedeme, tak pozoruji holčičku, která byla mimochodem k sežrání =), jak jí maminka dává žvýkačky a ona při jejich rozbalování dělala nepopsatelně roztomilé a fantastické grimasy, že jsem z ní nemohla spustit oči.. Malinká parádnice mě zmerčila ve chvíli, kdy si dávala plátek růžové žvýkačky - stejné barvy jako její oděv - do úst a začala se usmívat tak, že jí málem zase vypadla z pusinky. Od té doby se na mě culila celou cestu, tahala maminku za rukáv a ukazovala mým směrem. Jakmile jsem se na chvilinku podívala z okna a zase zpět, její očka mě nehybně hypnotizovala.
Vystupovala jsem dřív než ona a jakmile jsem vystoupila, začala mi ta malá princezna mávat =) Bylo to neuvěřitelně roztomilé a tím spíš, když autobus začal odjíždět, holčička se doslova nalepila na zadní okno a mávala mi tak dlouho, než jsem jí zmizela z dohledu.
Nedokáži ani popsat ten pocit, který jsem v sobě v tu chvíli měla. Už pro mě takhle pěkný den, byl rozzářenějším a nádhernějším... Příhodám s dětmi ale nebyl konec =)

Čekala jsem na další zastávce na jiný autobus, do kterého jsem přestupovala...
V uších jsem měla takové ty dva bílé špunty, ze kterých vám do uší řinčí muzika - ano, mám na mysli sluchátka =D
Najednou přede mnou stojí menší chlapeček (asi prvňák) a žmoulá něco v ruce a mluví na mě. Sundala jsem sluchátka a chlapec spustil, jestli nemám náhodou pětikorunu. Zakroutila jsem hlavou a odpověděla mu, že mám připravené přesně dobré, takže bohužel. Poděkoval a na chvíli zmizel. Dala jsem si sluchátka zpět do uší a za chvíli mě někdo tahá za bundu... Opět tento mladík =)) Sundám sluchátko a chlapec mi s radostí sděluje, že tu pětikorunu našel, že mu spadla do sněhu! No měla jsem obrovskou radost za něj, protože při pohledu do jeho jiskřících očiček, která hlásala "velký nález" byl prostě kouzelný =)
A to ještě pořád nebylo v ten den vše...

Nastoupila jsem nakonec do autobusu, který mě měl odvézt na místo M.
Asi v polovině jízdy se přede mnou objevil opět nějaký (tentokrát ale jiný) chlapec a něco na mě mluvil... Měla jsem opět sluchátka a tak jsem je nejprve musela sundat.. (Bylo by také dobré podotknout, že jsem seděla na místě u dveří). Jakmile jsem špunty vyndala, řekl mi prostě: "Nemohla byste mi prosím zapípat?". Čučela jsem na něj jak vyjevená a hlavou mi v jednu chvilku problesklo, jestli po mně jako chce, abych mu ústy vydala zvuk podobající se pípání? =D No.. než mi to došlo... a to díky pánovi, který seděl zamnou a už se natahoval někam ke stropu. V tu chvíli mi to došlo.. Nechtělo se po mně pípání ústy, ale pípání na čudlík kvůli zastavení. Než mě pán předběhl, začalo mi to i pomalu cvakat, ale mé oči spočinuly na tyčích, kde obvykle tlačítka "STOP" bývají.. Ale ono tam nebylo.. Bylo dobře, že pán nakonec udělal ten dobrý skutek za mě, jelikož když jsem vystupovala, poměřovala jsem si výšku a zjistila jsem, že bych tam stejně nedosáhla a zapípat mu nemohla.. Vlastně mohla, ale asi tak, jak by mu bylo prd platné =D Asi si teď říkáte "No jo, blondýna", ale já byla ještě pořád paf z té malé holčičky z autobusu a chlapce, který ztratil a šťastně nalezl svou pětikorunu =) 

Co tím pisatel (neboli JÁ) chtěl vlastně říci?
Že stačí naprosté maličkosti k tomu, abyste se z nich mohli radovat. Jakmile začnete vnímat drobnosti a začnete se na svět usmívat, bude to pro vás jedině výhra a vaše dny budou ještě více smysluplnějšími =)

A co vy?
Máte také nějakou takovou pozitivní příhodu z uplynulého období?
Udělalo vám něco nezištně také takovou radost, kterou jste absolutně nečekali?

Budu se těšit na vaše příspěvky a doufám plné příhod =)

kkiss