Pobyt v Českém ráji 3.část: Prachovské skály a Dětenice

Naše putování po Českém ráji tímto článkem dovršuje svého konce a doufám, že pro vás bude možná tím nejzábavnějším ze všech tří :)

Co nás tedy dnes čeká? Finále výletu a to konkrétně Prachovské skály a také Dětenice.
Začneme ale pěkně popořádku tak, jak to celé bylo.
Prachovské skály byly v plánu od prvního dne. Protože jsme ale byli v naší partě jediní bezdětní, nevěděli jsme, jak to bude s kočárky. Vyrazili jsme tedy předposlední den po obědě s tím, že si maminy našly, že by s kočárky neměl být problém projít se po jedné ze stezek.
Když jsme ale přijeli na místo, bohužel jsme zjistili, že zrovna od onoho "startu" to s kočárky nejde a tak jsme si dali rozchod a s přítelem jsme se na přírodní krásu šli podívat sami.

Už při začátcích se nám tajil dech. Načerpali jsem energii u obrovského kamene, kterého když jste se dotkli, opravdu vámi něco projíždělo, byl to neuvěřitelný pocit.

Tajení dechu ale teprve začalo s výhledem na skály, proti kterým jsme byli jako totální mravenečci.

Když jsme se pokochali, zvolili jsme si trasu, kterou půjdeme. Nejsem vyloženě posera, ale moc nemusím stísněné prostory, takže mi první ulička, která mě čekala mezi skálami, naháněla strach.

Svůj strach jsem ale s podporou přítele překonala a stálo to zato. Výhled, který nám byl odměnou byl k nezaplacení. Byla jsem moc šťastná, že jsem se překonala.

A jak jsme pokračovali dále, odkrývaly se nám další a další nádhery přírody.

Opravdu to stálo zato a já tento výlet doporučuji všem těm, kteří tu ještě nebyli, tak povinně a jednou bych se sem ráda vrátila i já sama a prošla jinou trasu.

Poslední den jsme si na oběd naplánovali Dětenice, do kterých jsme se šíleně těšili. Udělali jsme si pro jistotu rezervaci, ale přijeli jsme o dost dřív, takže nakonec ani nebyla třeba. Ovšem co se tam dělo po dvanácté hodině s místy... Neposadili bychom se. Co mě velice překvapilo a zarazilo byl poněkud větší poplatek za vstup na zahradu, která byla s prominutím O NIČEM... Za ty peníze, co tam dá jedna celá rodina, by si mohla užít mnohem víc zábavy nebo radosti z něčeho jiného. Takže jejich zahrada zklamání... Ani tam nebylo udělané posezení, snad jen na jednom místě. Zahradu jsme si tedy prošli, nafotili jsme místa, kde se v určitou dobu nejspíš konal zábavní program a pak se pomalu a jistě odebrali do restaurace..

Protože jsme čekali na jednu z dvojic, která uspávala, sedli jsme si ven a čekali, až se vrátí. Stačila jsem si prostudovat jídelní lístek, nasmáli jsme se všichni jak praštění a třešinkou na dortu byla pak obsluhující slečna se svými hláškami, na které jsme se těšili a které jsou spolu s atmosférou největším tahákem a lákadlem tohoto místa.

Po vzájemné domluvě jsme usoudili, že si sedneme dovnitř. My s přítelem tam chtěli stopro, ale museli jsme brát ohled na naše páry s kočárky. Nakonec to ale holky zvládly a my si tak mohli vychutnat skvělou atmosféru s dokonalými hláškami a naprosto vynikajícím jídlem.

Myslím, že článek nepotřebuje žádné zbytečné komentáře. Fota vystihují dokonale všechny naše chvilky. Určitě tato dvě místa mohu doporučit, byl to zážitek a třeba si jednoho dne uděláme výlet do Dětenic přes noc do nějakého fešného tématického ubytka, které nabízí.

Navštívili jste nějaké z těchto dvou míst? Jak se vám zde líbilo?

kkiss