Modré nebe (outfit)

Je tu pondělí a u mě se neobjevil žádný článek.. Jak je to možné?

Většinou mám články přednastavené a jsou tak nachystané jistojistě na 3 dny v týdnu a to konkrétně pondělí, středu, pátek. Jak jste už nejspíš i zvyklí. Tu a tam přidám nějaký víkendový post, ale ten není samozřejmostí.
Proč je tomu tedy dnes jinak a já se dostala za PC až teď a ještě tu tak trošku vařím z vody? (To zase kecám, ale zkrátka nemám přednastaveno).
Prostě tomu tak osud nejspíš chtěl, nebo teda nechtěl, aby byl článek připravený. Můj úžasňák byl teď pracovně opět pryč na delší dobu, na což už nejsem moc zvyklá, takže to pro mě bylo dlouhé. Snažila jsem si to zpříjemňovat různými maličkostmi, ale bez něj to zkrátka není ono, nic neutíká a nedává takový smysl jako s ním.
Když už se konečně vrátil a že jsem na to čekala jak na smilování, či déšť v poušti, nemám zkrátka chuť řešit to, jestli mám u sebe foťák.. To je věc první.. Většinou ho zapomenu a tak přichází na řadu telefon. Ten fotí dobře, nemyslím si, že byste možná ve všech případech poznali, že se nejedná zrovna o fota z foťáku, ale já to prostě nemám ráda a nejsem s fotkami na telefonu spokojená. A když už se rozhoupu k dokumentaci na telefonu, tak většinou na to není čas. Kde jsem teď hodně aktivní je můj Snapchat, který mě baví a sdílím na něm svůj každodenní život, postřehy a momentky.
Instagram jsem na 4 dny nechala spát. Chybí mi, nemohla bych bez něj být, takže ho neustále projíždím, lajkuju vaše fota a přemýšlím, které své bych přidala.. Ale nějak nevím jaké, když už nějaké mám vybrané a upravuji ho, tak to nakonec celé zruším.. Proč? Já nevím, asi na to není chuť, nejsem s fotem 100% spokojená a tím pádem to vše odvolám.
Dnes se mi vrací rodiče z dovolené, takže jsem vygruntovala celý byt a večer očekávám jejich příjezd. Za okny je neuvěřitelné vedro a mně to nečiní vůbec žádnou radost. I kdybych byla pojízdná, tak se k vodě nehrnu, protože mě pobolívá hlava a je mi celý den nějak blivno.
Na chvilku jsem si šla lehnout, že bolest hlavy a celý stav zaženu, ale jakoby tomu někdo nechtěl, neustále mi zvonil a cinkal telefon.. Takže jsem se zase pěkně zvedla, šla se řádně napít vody a usedla k PC. Čeká mě ještě práce, ale šefíček neposlal podklady, takže se do toho zatím nemohu pustit - mohu, ale bylo by to komplikovanější. A tak mi zbyl čas na blog.

Nakonec jsem se rozhodla postnout tu outfit, ke kterému jsme se s mým úžasňákem nakonec rozhoupali při cestě do města, kde jsme měli nějaké to vyřizování. Šaty jsem na sobě měla prvně, obstarala mi je D., které tímto děkuji. Myslela jsem, že je neobléknu, protože jsem se v nich zkrátka moc necítila. Ten den jsem si na ně ale vzpomněla a měla pocit, že se mnou musí ven. Tak se tedy stalo. Měla jsem chuť i na hnědou, obula jsem tak své šněrovací šunka boty a abych je trošku sladila, dopřála své RosaSmoke Obag také hnědá ucha a vnitřek.
Na očích jsem měla nové brýle, které jsem si totálně zamilovala a stály mě ve slevě snad 29 nebo 39,-. Co člověk nechce... Už je bohužel mám rozbité, protože naše malá princezna mi totálně urvala nožičku (ne šroubek, či něco opravitelného). Takže jsem měla brýle poprvé a naposledy :D. Jo, i takové radosti se stávají. Kdyby to byly brýle drahé, tak ještě rozvažuji nad koupí a připevněním úplně nových nožiček, ale takhle? Asi poletí do koše... Jak byste s nimi naložili vy?

Koukám, že mám dnes nějakou kecací, ale asi to byla třeba, tak se případně nezlobte, že si budete muset při pondělku počíst, pokud samosebou budete chtít :)

A na co se můžete v blízké budoucnosti těšit? Ráda bych připravila recenzi vonítek do aut. Také bych se s vámi chtěla podělit o mou výbavu na podzim, konkrétně myšleno svíčky a případně vosky, které ráda pálím. Mám v zásobě ještě jeden outfit, ale nevím, jestli se mi s ním bude chtít úplně na světlo. Když tak mi dole napište, co z výčtu možností by vás potěšilo nejvíce.

kkiss