Co je nového?

Krásný večer zlatíčkům, 

která čtou můj blog.

Dnes se dostávám k napsání pár řádků večer, chvíli poté, co jsem se vrátila z matičky Prahy.
Za sebou mám opravdu náročný den, který byl ale zdárný. Vše vám hned povím.

V úvodu bych chtěla moc všem poděkovat za komentáře k posledním článkům. Moc si jich vážím, všechny si čtu, jen nestíhám poslední 2 týdny odpovídat, jelikož toho mám opravdu nad hlavu. Takže jakmile bude chvilinka, mrknu na ně a případné dotazy zodpovím.

Ráda bych se vyjádřila k otázkám typu: Kolik mám kapesné apod..
Neberte mě zle, ale považuji to za svou soukromou věc a nevidím důvod, proč bych se tu měla s takovými věcmi svěřovat. Přeci jen bych si ráda ponechala nějaké informace pod pokličkou a to i z důvodů zákeřných lidí, kterých je v dnešní době více jak dost!
Děkuji tímto "anonymu" neanonymu luc, že se přihlásil ke svým dvěma komentářům.
Bohužel se už v minulosti v komentářích objevovalo hodně nepěkných urážek a jiných věcí, které byly velice absurdní. Vyvrcholilo to až v nepěkný inzerát, který si použitím - ZNEUŽITÍM mé fotografie někdo založil. Proto zastávám bohužel/dík stanovisko, že anonymům zkrátka neodpovídám. Říkejte si co chcete, ale po špatných zkušenostech to zkrátka nemám zapotřebí. Bohužel se mi mnohokrát nestalo, že by anonym komentoval normálně, nebo vznášel objektivní kritiku a to jest hlavním důvodem mého rozhodnutí. Jsem natolik benevolentní, že stále ponechávám nemoderované komentáře, pomalu a jistě mě to přestává bavit, takže je docela dost možné, že "milé anonymní" brzy zakážu!

A teď ke mně, k tomu co je u mě nového =)
Musím s úsměvem říci, že dnes se cítím skvěle...
Tento týden jsem měla před sebou dohromady čttyři celkem náročné zkoušky/zápočty. První mě čekal již v pondělí, kdy jsem šla na autorské a mediální právo, kde šlo o test. Ten se skládal z 6 otázek, na jejichž vyplnění jsme měli dohromady 5 minut, poté se nelítostně vybral. Benevolence chybování byla stanovená alespoň 4 z 6 = prošel...
Měla jsem jednu chybu a odjížděla domů s jedním bříměm méně.
Ve středu mě čekala obhajoba práce, která měla být tím nejjednodušším v tomto semestru. Nakonec opravdu byla, ale než jsem se dostala na řadu, vystála jsem si před zkušebnou dobrých 3 a půl hodiny. Zkouška byla od 12 a kolem třetí si napochodovala ke dveřím nějaká slečinka cizí (raději nejmenné) národnosti a hrnula se po vycházejícím odzkoušeném dovnitř.
Křikla jsem na ni, že jestli jde na zkoušku, fronta končí za spolužákem, že my tu stojíme od 12. Slečna se uráčela kváknout něco jako že ne, že na zkoušku nejde a zmizela s nějakými papíry a indexem v ruce ve dveřích zkušebny...

Samosebou tam strávila půl hodiny a na obhajobě práce byla, takže mi ta drzounka ještě lhala a předběhla 6 lidí, kteří čekali od 12 a navíc zlomek z nich čekal ve 4 další test, který už téměř neměli šanci stihnout. Když opouštěla dveře, měla samosebou sklopený zrak a koukala do telefonu, asi měla strach a oprávněně. Naštěstí jsem se udržela a nic jí neřekla, protože by mi to už bylo platné jak mrtvému zimník, že jo... TAKÉ NENÁVIDÍTE TU DRZOST A NEOMALENOST?
Já mám ráda spravedlnost a tohle mě dokáže vážně nakrknout.
I tuto obhajobu jsem tedy dala a kolem čtvrté hodiny byla hotová.

Pokus o panorama foto

Další den mě v 9.00 čekal "pokec" v německém jazyce. Připravená jsem moc nebyla, ale večer předtím jsme se snažily s mou přátelkyní konverzovat v onom jazyce a procvičit si pár témat, ze kterých jsme nakonec nedostaly ani jedno a musely se poprat s tématy úplně jinými.
Nakonec jsem si ještě vysloužila pochvalu zato, že v podstatě dokáži mluvit o čemkoliv, jen na té gramatice by to chtělo zapracovat.

Další test měl být z public relations - mého hlavního předmětu...
Když jsem se před týdnem a něco zapisovala, dala bych ruku do ohně zato, že tam byl čas 13.00. Sotva vycházím z němčiny, potkám spolužačku ze stejného oboru a ptám se, co tam tak brzy dělá, že až ve 13.00. Na to mi bylo odpovězeno, že v 11.00 a že za půl hodiny tedy jdeme psát test.. Polilo mě horko, protože kdybych ji nepotkala, nedostavila bych se a propadl by mi termín.
Test byl opravdu vydatný a ačkoli jsem se učila, prošla jsem doslova s odřenými prsy!
Šťastná, spokojená a vyřízená jsem se vrátila do našeho bydlení, dala si oběd, počkala na svou brunetku, která se vrátila také s pozitivními zprávami a kolem třetí jsme vyrazily k domovu.

Toť můj souhrn uplynulých dnů.
Na fotkách, kterými je článek proložen - aby byl stravitelnější - jsou záběry z našeho "místního kopce" s hradem Doubravka, kam jsem si udělala o víkendu výšlap. Slunce svítilo a byl to naprosto báječný relax a pročištění hlavy od všeho toho učení.

Pokud jste dočetli až sem, tleskám vám a děkuji zato, že jste a máte tu trpělivost číst mé řádky, nesmírně si toho vážím a těším se na vaše případné reakce.

kkiss