Krásnou neděli svým čtenářům =)
Uplynul nějaký ten měsíc a na mých vlasech
bylo znát, že potřebují zastřihnout konečky. Na oživení jsem se tentokrát už
opravdu těšila, ačkoli jsem vždy smířená s tím, že přeci jen o nějaký ten
centimetr délky přijdu. Ať tak či onak, vím, že je to pro dobro mých vlasů a
tak to přejdu bez větších hystérií.
Naštěstí musím říct, že za ta léta jsem si
díky své bruneťátské přátelkyni našla kadeřnici, která mi na hlavě a i co se
délky týče udělá přesně to, co si řeknu a nesnaží se mě přemlouvat a stříhat mi
do vlasů, jak to některé rádoby kadeřnice před ní s chutí zkoušely. Jakoby snad
viděly dlouhé vlasy a ruka s nůžkami jim velila, střihej, stříhej, zkracuj!
S kadeřnicemi a svými vlasy jsem si zažila
své. Jeden čas, což jsem ještě byla malé pískle, jsem chodívala k jedné velice
dobré kadeřnici s mojí mamušou, avšak to netrvalo dlouho, dostala zápal plic a
když se vrátila z rekonvalescence, jakoby se její "střihačské umění"
zhoršilo.. Vlasy už do sebe po ostříhání nezapadávaly tak jako předtím a celkový
dojem byl tak nula nula nic.
Začal pro mě obrovský boj s hledáním
dobré, ne-li chvalitebné náhrady. Trvalo poměrně dlouho a já dostala tip na
kadeřnici od své sousedky. Když jsem ji jela naslepo zkusit, bohužel nečekaně
nebyla v práci a tak si mě vzala do parády nějaká kolegyně. To se mi však stalo
osudným a já měla vlasy okrákané, jak kdybych si je nechala někde ukousat...
Smiřovala jsem se s tím faktem, který jsem měla na hlavě velice dlouho, ale
jistě jsem věděla, že na toto místo pod tyto ruce už se nevrátím.
To období bylo pro mé vlasy celkově nějaké
čudné, nýbrž jsem stále nemohla přijít na pořádnou barvu, která by mi sedla a
tak se z experimentů stávalo poměrně často, že jsem na hlavě měla odlesky šedé,
kuřátkovské žluté, nebo totální oranžové... Vlasy díky tomu utrpěly hodně a tak
tomu odpovídala i jejich kvalita.
Časem jakoby se to začalo zlepšovat a mé
vlasy zmátořovat ze všech barevných šoků. Poznala jsem s jednou ze spolužaček,
tenkrát ještě na základní škole, která měla sestru kadeřnici. Netrvalo dlouho,
slovo dalo slovo a já šla na stříhání k ní. Po dlouhé době jsem byla spokojená
a mé vlasy vypadaly také k světu.
Když jsem se rozhodla z barev přejít na
melíry (někdy v období střední
školy), svěřila jsem se do
rukou právě L. - mé nové kadeřnici, která se zrovna vyučovala. Dokonce jsem
jednou svolila a vlasy si nechala proštříhat a zároveň podbarvit na hnědo.Mé
mamuše se to moc nelíbilo, ale já v té době byla šťastná jako blecha snad za
největší změnu vlasů v mém životě..
Po této změně jsem se zase ustálila a nechala si vlasy melírovat.
Dlouhou dobu jsem ale nosívala své vlásky v přírodním odstínu, tedy na
podzim a zimu jsem měla myší blond a v létě od sluníčka krásnou blond. Má
kadeřnice/kamarádka si se mnou vyhrála a co jsem nejvíce zbožňovala byly její
vlnky.
Zde ukázka na dlouhých vlasech:
A tady už na vlasech melírovaných a hodně
krátkých:
Má kamarádka kadeřnice se velice rychle
vypracovala a začala stříhat v jednom z nejpopulárnějších salonech nejen
tady u nás v Teplicích. Její ruce byly opravdu velice šikovné, ale o to méně už
měla času chodit za mnou stříhat mě domů. Jelikož salon, ve kterém pracovala,
byl sice špičkový, ale také velice drahý, postupem času mě stříhala a
melírovala čím dál tím méně, až nadešel čas si hledat opět novou kadeřnici..
To už jsem ale znala svou bruneťátskou
přátelkyni, která mi dohodila tu svou a od té doby navštěvuji právě ji. Nikdy
mi s vlasy neudělá to, co nechci, 10min před stříháním ještě konzultujeme, jak
moc má vzít, případně mi doporučuje vhodnou délku pro zkrácení dle zničenosti
konečků a vše klape tak, jak má. Jsem tedy nadmíru spokojená a mé vlasy po
posledním zastřihnutí vypadají takto:
Musím se ještě přiznat, že mi začal před
nedávnem opět nechtěný boj s barvami... Měla jsem přes 2 roky konečně svou
stálici a favoritku, kterou z ničeho nich mávnutím proutku přestali svině vyrábět a já opět
dlouho hledala novou, dobrou náhradu. A to, když jsem se dozvěděla o výprodeji
(totálním) své barvy, jsem obešla všechny drogerie a nakoupila si ji do zásoby.
Projížděla jsem dlouho net, hledala recenze a názory na blond barvy, z
drogerkových mi šlo vše buď do šeda, žluta, nebo duhova, tudíž do barev, které
nebyly mnou žádané, až jsem jednoho krásného dne objednala Majiblond od
Lorealu. Četla jsem o ni dlouho na Omlazení a stále se k článku o ní vracela,
až jsem objednala a jsem konečně spokojená!!!
Závěrem tedy ještě jednou 2 skoro stejný
fota aktuální délky a barvy.
Co vy a vaše vlasy?
Zažili jste si s nimi něco podobného?
Těším se na vaše komentáře,
kkiss