Po dlouhé době u kadeřnice + povídání o mých vlasech

Krásnou neděli svým čtenářům =)

Uplynul nějaký ten měsíc a na mých vlasech bylo znát, že potřebují zastřihnout konečky. Na oživení jsem se tentokrát už opravdu těšila, ačkoli jsem vždy smířená s tím, že přeci jen o nějaký ten centimetr délky přijdu. Ať tak či onak, vím, že je to pro dobro mých vlasů a tak to přejdu bez větších hystérií.

Naštěstí musím říct, že za ta léta jsem si díky své bruneťátské přátelkyni našla kadeřnici, která mi na hlavě a i co se délky týče udělá přesně to, co si řeknu a nesnaží se mě přemlouvat a stříhat mi do vlasů, jak to některé rádoby kadeřnice před ní s chutí zkoušely. Jakoby snad viděly dlouhé vlasy a ruka s nůžkami jim velila, střihej, stříhej, zkracuj!

S kadeřnicemi a svými vlasy jsem si zažila své. Jeden čas, což jsem ještě byla malé pískle, jsem chodívala k jedné velice dobré kadeřnici s mojí mamušou, avšak to netrvalo dlouho, dostala zápal plic a když se vrátila z rekonvalescence, jakoby se její "střihačské umění" zhoršilo.. Vlasy už do sebe po ostříhání nezapadávaly tak jako předtím a celkový dojem byl tak nula nula nic.

Začal pro mě obrovský boj s hledáním dobré, ne-li chvalitebné náhrady. Trvalo poměrně dlouho a já dostala tip na kadeřnici od své sousedky. Když jsem ji jela naslepo zkusit, bohužel nečekaně nebyla v práci a tak si mě vzala do parády nějaká kolegyně. To se mi však stalo osudným a já měla vlasy okrákané, jak kdybych si je nechala někde ukousat... Smiřovala jsem se s tím faktem, který jsem měla na hlavě velice dlouho, ale jistě jsem věděla, že na toto místo pod tyto ruce už se nevrátím.

To období bylo pro mé vlasy celkově nějaké čudné, nýbrž jsem stále nemohla přijít na pořádnou barvu, která by mi sedla a tak se z experimentů stávalo poměrně často, že jsem na hlavě měla odlesky šedé, kuřátkovské žluté, nebo totální oranžové... Vlasy díky tomu utrpěly hodně a tak tomu odpovídala i jejich kvalita.

Časem jakoby se to začalo zlepšovat a mé vlasy zmátořovat ze všech barevných šoků. Poznala jsem s jednou ze spolužaček, tenkrát ještě na základní škole, která měla sestru kadeřnici. Netrvalo dlouho, slovo dalo slovo a já šla na stříhání k ní. Po dlouhé době jsem byla spokojená a mé vlasy vypadaly také k světu.

Když jsem se rozhodla z barev přejít na melíry (někdy v období střední školy), svěřila jsem se do rukou právě L. - mé nové kadeřnici, která se zrovna vyučovala. Dokonce jsem jednou svolila a vlasy si nechala proštříhat a zároveň podbarvit na hnědo.Mé mamuše se to moc nelíbilo, ale já v té době byla šťastná jako blecha snad za největší změnu vlasů v mém životě..

Po této změně jsem se zase ustálila a nechala si vlasy melírovat. Dlouhou dobu  jsem ale nosívala své vlásky v přírodním odstínu, tedy na podzim a zimu jsem měla myší blond a v létě od sluníčka krásnou blond. Má kadeřnice/kamarádka si se mnou vyhrála a co jsem nejvíce zbožňovala byly její vlnky.

Zde ukázka na dlouhých vlasech:

A tady už na vlasech melírovaných a hodně krátkých:

Má kamarádka kadeřnice se velice rychle vypracovala  a začala stříhat v jednom z nejpopulárnějších salonech nejen tady u nás v Teplicích. Její ruce byly opravdu velice šikovné, ale o to méně už měla času chodit za mnou stříhat mě domů. Jelikož salon, ve kterém pracovala, byl sice špičkový, ale také velice drahý, postupem času mě stříhala a melírovala čím dál tím méně, až nadešel čas si hledat opět novou kadeřnici..

To už jsem ale znala svou bruneťátskou přátelkyni, která mi dohodila tu svou a od té doby navštěvuji právě ji. Nikdy mi s vlasy neudělá to, co nechci, 10min před stříháním ještě konzultujeme, jak moc má vzít, případně mi doporučuje vhodnou délku pro zkrácení dle zničenosti konečků a vše klape tak, jak má. Jsem tedy nadmíru spokojená a mé vlasy po posledním zastřihnutí vypadají takto:

Musím se ještě přiznat, že mi začal před nedávnem opět nechtěný boj s barvami... Měla jsem přes 2 roky konečně svou stálici a favoritku, kterou z ničeho nich mávnutím proutku přestali svině vyrábět a já opět dlouho hledala novou, dobrou náhradu. A to, když jsem se dozvěděla o výprodeji (totálním) své barvy, jsem obešla všechny drogerie a nakoupila si ji do zásoby. Projížděla jsem dlouho net, hledala recenze a názory na blond barvy, z drogerkových mi šlo vše buď do šeda, žluta, nebo duhova, tudíž do barev, které nebyly mnou žádané, až jsem jednoho krásného dne objednala Majiblond od Lorealu. Četla jsem o ni dlouho na Omlazení a stále se k článku o ní vracela, až jsem objednala a jsem konečně spokojená!!!

Závěrem tedy ještě jednou 2 skoro stejný fota aktuální délky a barvy.

     


Co vy a vaše vlasy?
Zažili jste si s nimi něco podobného?

Těším se na vaše komentáře,

kkiss