Ani nevím proč, ale tento kousek mi prostě připadá něčím retro.
Když jsem si tento overal - další do sbírky (ačkoliv byl první) pořizovala, vůbec by mě nenapadlo, že mi tak bude připadat. Jakmile jsem si ho ale vzala prvně na sebe a potom se viděla na fotkách, tak jsem si přišla jak z dřívější doby. Možná i díky vlasům, které jsem si po dlouhé době sčesala do culíku, ale vpředu si vyčesala bouli.
Overal opticky může díky svému bláznivému potisku rozšiřovat. Proto jsem se trošku pojistila vysokými podpatky z Gatu. Ty mě sice trošku k výšinám vyhnaly, ale nedá se říct, že by pomohly s optickým zeštíhlením. No co už, jsem jednou ženská, která má nějaké své tvary, tak tady jsou v plné parádě.
Bohužel dnes nezbývá více času na rozepsání se, proto to dnes utnu trošku rychleji než obvykle, tak snad mi to jednou odpustíte =)
Kdyby se někomu overal zalíbil, tak je z Primarku =)
Mějte se famfárově !
kkiss
pondělí 31. srpna 2015
pátek 28. srpna 2015
Overal a červená (outfit)
Černý jednoduchý overal nebyl až tak můj výmysl..
Ale jedné kočky, se kterou jsem se nedávno seznámila a která mě na něj přivedla =) Určitě se v tom najdeš, až se prokoušeš až k tomuto článku D. . =)
Jakmile jsem ho totiž na ní uviděla, byla jsem doslova jak v němém úžasu. Neuvěřitelně jí to seklo, vypadala žensky a podtrhlo to její křivky! Jelikož jsme si postavou dosti podobné, zůstal mi overal na mysli. Jenže ten den D. koupila poslední.
O skoro 10 dní později se ale na mě usmálo štěstí, asi znamení.. byly tam rovnou dva a já si jen vyzkoušela, který z nich mi sedí lépe. No a tak to bylo...
Potom už přišlo na řadu, co si k němu obléknu. Jako první varianta mi na mysl přišla jednoduchá kombinace černé jen se stříbrnými akcenty, ale pak jsem si řekla, že to chci více vášnivé a ještě více ženské, takže jsem sáhla po červených doplňcích. Bohužel například kabelku už mám takovou dlouhou dobu, že ani nevím, odkud je. Zbytek je buď noname, nebo to jsou věci, ke kterým už ani nevím, kde a jak jsem přišla =D
Musím říct, že outfit budil hodně pozornosti a to nejen u mužské části pokolení. Já jsem se v něm ale cítila moc dobře a doslova jsem si to užívala. Někomu z vás by se například nemusely líbit brýle, které jsou trošku víc humpolácké a působí svým tvarem jako svářecké. Já jsem je ale volila záměrně, protože se mi jejich nožičky skvěle hodily ke zdobení na krku overalu.
Jak se vám overal s červenými doplňky líbí? To už se snad dozvím v komentářích =)
Mějte se krásně
kkiss
středa 26. srpna 2015
Crazy Maxi (outfit)
Po oddechovém článku, na který byly samé kladné reakce, za které vám moc děkuji a velice si jich vážím ♥, přicházím opět s outfitem.
Tentokrát jsem si pro vás nafotila outfit s maxi sukní, kterou jsem si pořídila v Primarku. Původně jsem ji mít vůbec neměla, protože jsem si pořídila šaty.. Jenže ouvej, omylem jsem nezkontrolovala velikost na ramínku a na šatech a domů si tak přivezla spíše pytel a ne šaty. Ne, opravdu jsem si toho nevšimla, protože šaty byly kousek přeložené, takže jsem to zjistila až doma. V Primarku si kvůli dlouhým frontám do kabinek zásadně NIC nezkouším a vše beru buď od oka, nebo se do toho nasoukám v rámci uliček. Skvělé je, že když vám cokoliv nepadne, do 14dnů bez udání důvodu zboží vrátíte - s visačkou - a můžete chtít zpět peníze, nebo jiné zboží.
Já jsem chtěla ty samé šaty, jen o něco menší, ale bohužel, už nebyla a tak jsem si vybrala ve stejné cenové hladině právě tuto sukni. Měla jsem z ní zprvu strach, ale díky jejím dvěma rozparkům po stranách se z ní stala má oblíbenkyně, která se mi moc líbí a zatím jsem na ni sklidila jen samé komplimenty.
Uvidíme tedy, jestli zaboduje i u vás, nebo nikoli...
Jak se vám maxi sukně s divokým vzorem líbí?
kkiss
Tentokrát jsem si pro vás nafotila outfit s maxi sukní, kterou jsem si pořídila v Primarku. Původně jsem ji mít vůbec neměla, protože jsem si pořídila šaty.. Jenže ouvej, omylem jsem nezkontrolovala velikost na ramínku a na šatech a domů si tak přivezla spíše pytel a ne šaty. Ne, opravdu jsem si toho nevšimla, protože šaty byly kousek přeložené, takže jsem to zjistila až doma. V Primarku si kvůli dlouhým frontám do kabinek zásadně NIC nezkouším a vše beru buď od oka, nebo se do toho nasoukám v rámci uliček. Skvělé je, že když vám cokoliv nepadne, do 14dnů bez udání důvodu zboží vrátíte - s visačkou - a můžete chtít zpět peníze, nebo jiné zboží.
Já jsem chtěla ty samé šaty, jen o něco menší, ale bohužel, už nebyla a tak jsem si vybrala ve stejné cenové hladině právě tuto sukni. Měla jsem z ní zprvu strach, ale díky jejím dvěma rozparkům po stranách se z ní stala má oblíbenkyně, která se mi moc líbí a zatím jsem na ni sklidila jen samé komplimenty.
Uvidíme tedy, jestli zaboduje i u vás, nebo nikoli...
Jak se vám maxi sukně s divokým vzorem líbí?
kkiss
pondělí 24. srpna 2015
Na zahradě ...
Nevím jak vám, ale mně přijde, že je tu a tam zapotřebí nějaký odlehčující článek, který se netýká bot, hadrů, kosmetiky, prostě zdaleka ne módy, ani recenzí a klasických dívčích věcí, ale něčeho úplně jiného, oddechového.
Takový by měl být dnešní článek. Nebo alespoň tak bych ho ráda pojala.
Na naší zahrádce je přes léto babička s dědou, kteří to mají něco jako "letní byt". Moje mamuša tam dost často jezdí a o zahrádku se stará a také vypomáhá babičce ( s péči o dědu, zahradu, chatu atd). Musím říct, že jsem na ni hrdá, co všechno a hlavně jak zvládá. Ačkoliv někdy přijde pozdě domů a utahaná jako kotě a já ji vidím třeba jen chvilinku, nemám ji to za zlé, protože je mi jasné, že si to vynahradíme zase někdy jindy. Moje mamuša je neskutečný dříč. Neznám člověka, který by toho zvládal tolik, co ona. A nikdy si nestěžuje, nebo jí nenapadne, že by to vzdala, nebo něco ošidila. V tomhle jí patří můj obrovský obdiv!
Naše zahrádka není jako typické jiné kolem nás... Dalo by se říct, že naše zahrada je BIO. Jak si to máte teď přeložit, říkáte si.. Inu, nejsme trávníčkáři, co by na své zahrádce chtěli golfový trávník bez jediného neřáda typu plevele, pampelišek atp. Dokonce se ani nehoníme za zkypřenou hlínou od krtka (kterého jsme tedy na zahradě nezaznamenali ani nepamatujeme). Má mamuša se totiž snaží na zahrádce žít se vším a všemi v symbióze a věřte nebo ne, zahrada jí to oplácí. Ptáte se jak? Tak si představte, že její bratr, co má chatu ihned naproti přes uličku svádí neuvěřitelné a dlouhé boje s krtky! Neustále jim tam dělají hromádky a oni se mohou zbláznit, že ho nikdy nechytnou a že jim tam rozrývá půdu. To má mamuša má k tomu jiný přístup a vždy říká, že kdyby se jí tam krtinec objevil, tak by zkypřenou zeminu použila a slušně by krtka požádala, ať jde zrýt někomu jinému zahrádku, nebo mu ještě poděkovala, že nám vykutal čerstvou hlínu. Možná to zní pošetile a víte co? Tak ať! Ale ono to funguje... Naše zahrádka není vyšperkovaná k dokonalosti, neležíme totiž hodiny mezi záhony a nekutáme všechen plevel pryč! Prostě to k přírodě patří, stejně jako zvířátka a i nějaké ne příliš žádané věci, jako třeba krtince. Upřímně já, ani mamuša bychom nebyly schopné takového krtka umlátit, jak to někteří dělají.... Jednou je to také zvíře, které chce žít a přeci to nedělá naschvál, i když vám hold rozryje kus vámi opečovávané zahrádky - ve většině případů uměle vysazeného kobercového trávníku.
Jsem moc vděčná, že ve mně mamuša vypěstovala takto odlišný pohled na věc, přírodu a zahradu. Protože co je víc, než-li žít v symbióze.
Protože jsem se toho už napsala docela dost, teď bych vám ráda ukázala pár fotek, které jsou právě ze zahrádky. Zahrnula jsem mezi ně i pár z grilovačky, kterou jsme naposledy pořádali.
Takový by měl být dnešní článek. Nebo alespoň tak bych ho ráda pojala.
Na naší zahrádce je přes léto babička s dědou, kteří to mají něco jako "letní byt". Moje mamuša tam dost často jezdí a o zahrádku se stará a také vypomáhá babičce ( s péči o dědu, zahradu, chatu atd). Musím říct, že jsem na ni hrdá, co všechno a hlavně jak zvládá. Ačkoliv někdy přijde pozdě domů a utahaná jako kotě a já ji vidím třeba jen chvilinku, nemám ji to za zlé, protože je mi jasné, že si to vynahradíme zase někdy jindy. Moje mamuša je neskutečný dříč. Neznám člověka, který by toho zvládal tolik, co ona. A nikdy si nestěžuje, nebo jí nenapadne, že by to vzdala, nebo něco ošidila. V tomhle jí patří můj obrovský obdiv!
Naše zahrádka není jako typické jiné kolem nás... Dalo by se říct, že naše zahrada je BIO. Jak si to máte teď přeložit, říkáte si.. Inu, nejsme trávníčkáři, co by na své zahrádce chtěli golfový trávník bez jediného neřáda typu plevele, pampelišek atp. Dokonce se ani nehoníme za zkypřenou hlínou od krtka (kterého jsme tedy na zahradě nezaznamenali ani nepamatujeme). Má mamuša se totiž snaží na zahrádce žít se vším a všemi v symbióze a věřte nebo ne, zahrada jí to oplácí. Ptáte se jak? Tak si představte, že její bratr, co má chatu ihned naproti přes uličku svádí neuvěřitelné a dlouhé boje s krtky! Neustále jim tam dělají hromádky a oni se mohou zbláznit, že ho nikdy nechytnou a že jim tam rozrývá půdu. To má mamuša má k tomu jiný přístup a vždy říká, že kdyby se jí tam krtinec objevil, tak by zkypřenou zeminu použila a slušně by krtka požádala, ať jde zrýt někomu jinému zahrádku, nebo mu ještě poděkovala, že nám vykutal čerstvou hlínu. Možná to zní pošetile a víte co? Tak ať! Ale ono to funguje... Naše zahrádka není vyšperkovaná k dokonalosti, neležíme totiž hodiny mezi záhony a nekutáme všechen plevel pryč! Prostě to k přírodě patří, stejně jako zvířátka a i nějaké ne příliš žádané věci, jako třeba krtince. Upřímně já, ani mamuša bychom nebyly schopné takového krtka umlátit, jak to někteří dělají.... Jednou je to také zvíře, které chce žít a přeci to nedělá naschvál, i když vám hold rozryje kus vámi opečovávané zahrádky - ve většině případů uměle vysazeného kobercového trávníku.
Jsem moc vděčná, že ve mně mamuša vypěstovala takto odlišný pohled na věc, přírodu a zahradu. Protože co je víc, než-li žít v symbióze.
Protože jsem se toho už napsala docela dost, teď bych vám ráda ukázala pár fotek, které jsou právě ze zahrádky. Zahrnula jsem mezi ně i pár z grilovačky, kterou jsme naposledy pořádali.
Přírodu milujeme a tady je důkaz místo slibů. Hmyzí hotel Hilton. Znáte ho někdo?
Krmítko pro ptáčky je samozřejmostí. Bohužel se moc nechtěli fotit, tak jen dvě fotky, schválně, jestli je na obou uvidíte =)
Na zahrádce máme samosebou spoustu květin. Bohužel jsem si k jejich nafocení nezvolila tu nejlepší dobu, tak uvidíte alespoň některé z nich. Krom toho je na zahradě také několik ovocných stromů, pěstujeme si i svou vlastní zeleninu, bylinky, ale třeba také hroznové víno, které máme jak venku, tak ve skleníku. Vše je eko/bio (jak chcete) nepoužíváme žádná uměla hnojiva, vše je tudiž na přírodě.
Jednou pro mě z nejpozoruhodnějších rostlin je určitě Motýlí keř. Čím je tak výjimečný? Neříká se mu tak nadarmo. Létají na něj motýli, kteří sají nektar z jednotlivých hlubokých květů. Podařilo se mi jednoho dne nafotit pár detailních fotek, tak se na ně nyní budete moci mrknout.
Krom detailů motýlů se mi podařila cvaknout i dvě fota mouchy.
Pár fotografií z grilovačky, kdy jsme mimo játra, klobásky a papriky dělali také plody ze zahrádky.
Na závěr jsem vám ještě vyfotila mé lízátko. Prodávají ho v Albertu a mají několik příchutí. Je poměrně veliké a výběr chutí je široký. Já vybrala hrozny, ale očarovala mě vzhledově třeba cukrová vata. Lízátko v té příchuti vypadalo jako hopsakoule na tyčce =)
Z mého dnešního, speciálně oddechového článku by to bylo vše. Doufám, že někomu z vás se bude líbit a třeba mi dole zanechá nějakou reakci. Vím, že tyto články nejsou pro můj blog asi až tak obvyklé, ale myslím si, že to jednou za čas neuškodí a trošku to okoření blog jako takový.
Zároveň bych ráda tento článek věnovala své mamuše ♥, která tu a tam můj blog také navštíví a přečte si nějaký ten článek. "Tak mamušo, tenhle je přímo pro Tebe, za Tvou dřinu a píli, kterou odvádíš!"
kkiss
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)