Na zahradě ...

Nevím jak vám, ale mně přijde, že je tu a tam zapotřebí nějaký odlehčující článek, který se netýká bot, hadrů, kosmetiky, prostě zdaleka ne módy, ani recenzí a klasických dívčích věcí, ale něčeho úplně jiného, oddechového.

Takový by měl být dnešní článek. Nebo alespoň tak bych ho ráda pojala.
Na naší zahrádce je přes léto babička s dědou, kteří to mají něco jako "letní byt". Moje mamuša tam dost často jezdí a o zahrádku se stará a také vypomáhá babičce ( s péči o dědu, zahradu, chatu atd). Musím říct, že jsem na ni hrdá, co všechno a hlavně jak zvládá. Ačkoliv někdy přijde pozdě domů a utahaná jako kotě a já ji vidím třeba jen chvilinku, nemám ji to za zlé, protože je mi jasné, že si to vynahradíme zase někdy jindy. Moje mamuša je neskutečný dříč. Neznám člověka, který by toho zvládal tolik, co ona. A nikdy si nestěžuje, nebo jí nenapadne, že by to vzdala, nebo něco ošidila. V tomhle jí patří můj obrovský obdiv!
Naše zahrádka není jako typické jiné kolem nás... Dalo by se říct, že naše zahrada je BIO. Jak si to máte teď přeložit, říkáte si.. Inu, nejsme trávníčkáři, co by na své zahrádce chtěli golfový trávník bez jediného neřáda typu plevele, pampelišek atp. Dokonce se ani nehoníme za zkypřenou hlínou od krtka (kterého jsme tedy na zahradě nezaznamenali ani nepamatujeme). Má mamuša se totiž snaží na zahrádce žít se vším a všemi v symbióze a věřte nebo ne, zahrada jí to oplácí. Ptáte se jak? Tak si představte, že její bratr, co má chatu ihned naproti přes uličku svádí neuvěřitelné a dlouhé boje s krtky! Neustále jim tam dělají hromádky a oni se mohou zbláznit, že ho nikdy nechytnou a že jim tam rozrývá půdu. To má mamuša má k tomu jiný přístup a vždy říká, že kdyby se jí tam krtinec objevil, tak by zkypřenou zeminu použila a slušně by krtka požádala, ať jde zrýt někomu jinému zahrádku, nebo mu ještě poděkovala, že nám vykutal čerstvou hlínu. Možná to zní pošetile a víte co? Tak ať! Ale ono to funguje... Naše zahrádka není vyšperkovaná k dokonalosti, neležíme totiž hodiny mezi záhony a nekutáme všechen plevel pryč! Prostě to k přírodě patří, stejně jako zvířátka a i nějaké ne příliš žádané věci, jako třeba krtince. Upřímně já, ani mamuša bychom nebyly schopné takového krtka umlátit, jak to někteří dělají.... Jednou je to také zvíře, které chce žít a přeci to nedělá naschvál, i když vám hold rozryje kus vámi opečovávané zahrádky - ve většině případů uměle vysazeného kobercového trávníku.
Jsem moc vděčná, že ve mně mamuša vypěstovala takto odlišný pohled na věc, přírodu a zahradu. Protože co je víc, než-li žít v symbióze.

Protože jsem se toho už napsala docela dost, teď bych vám ráda ukázala pár fotek, které jsou právě ze zahrádky. Zahrnula jsem mezi ně i pár z grilovačky, kterou jsme naposledy pořádali.

Přírodu milujeme a tady je důkaz místo slibů. Hmyzí hotel Hilton. Znáte ho někdo?

Krmítko pro ptáčky je samozřejmostí. Bohužel se moc nechtěli fotit, tak jen dvě fotky, schválně, jestli je na obou uvidíte =)

Na zahrádce máme samosebou spoustu květin. Bohužel jsem si k jejich nafocení nezvolila tu nejlepší dobu, tak uvidíte alespoň některé z nich. Krom toho je na zahradě také několik ovocných stromů, pěstujeme si i svou vlastní zeleninu, bylinky, ale třeba také hroznové víno, které máme jak venku, tak ve skleníku. Vše je eko/bio (jak chcete) nepoužíváme žádná uměla hnojiva, vše je tudiž na přírodě.

Jednou pro mě z nejpozoruhodnějších rostlin je určitě Motýlí keř. Čím je tak výjimečný? Neříká se mu tak nadarmo. Létají na něj motýli, kteří sají nektar z jednotlivých hlubokých květů. Podařilo se mi jednoho dne nafotit pár detailních fotek, tak se na ně nyní budete moci mrknout.

Krom detailů motýlů se mi podařila cvaknout i dvě fota mouchy.

Pár fotografií z grilovačky, kdy jsme mimo játra, klobásky a papriky dělali také plody ze zahrádky.

Na závěr jsem vám ještě vyfotila mé lízátko. Prodávají ho v Albertu a mají několik příchutí. Je poměrně veliké a výběr chutí je široký. Já vybrala hrozny, ale očarovala mě vzhledově třeba cukrová vata. Lízátko v té příchuti vypadalo jako hopsakoule na tyčce =)

Z mého dnešního, speciálně oddechového článku by to bylo vše. Doufám, že někomu z vás se bude líbit a třeba mi dole zanechá nějakou reakci. Vím, že tyto články nejsou pro můj blog asi až tak obvyklé, ale myslím si, že to jednou za čas neuškodí a trošku to okoření blog jako takový.

Zároveň bych ráda tento článek věnovala své mamuše ♥, která tu a tam můj blog také navštíví a přečte si nějaký ten článek. "Tak mamušo, tenhle je přímo pro Tebe, za Tvou dřinu a píli, kterou odvádíš!"

kkiss