Není čas ztrácet čas

Není čas ztrácet čas

Ano, přesně tak. Jak jste si mohli všimnout, na blogu proběhla menší odmlka a není za tím nic jiného než to, že jsem prostě potřebovala věnovat svůj čas někomu jinému a aktivně se věnovat jiným věcem, které mě naplňují. Jednou z těch věcí je samosebou i blog, který rozhodně nechci zanedbávat a neplánuji takovéhle odmlky pravidelně, ale určitě každý z vás někdy tohle zažil. 

Víkend se nesl v rodinném duchu, byla jsem obklopena svými milovanými a blízkými, užívala jsem si tyto momenty plnými doušky a děkovala tam někam nahoru zato, že mohu mít kolem sebe tak skvělé lidi, které mají srdce na dlani a jejich přítomnost je tak hřejivá a upřímná.

Víte, dnešní doba je plná zla, zlých a nepřejících lidí, podlosti a naschválů. Tím spíše si užívám a vážím toho, jakými lidmi jsem se mohla obklopit uplynulý víkend. 

Spoustu věcí bereme dost často jako samozřejmost, a proto se ani nepozastavujeme nad tím, jak vzácnými mohou být. 

Někdy i pro mě jako blogerku jsou důležitější věci, než-li sem přidat nějaký ten outfit. A proto nastala ta kratší odmlka. Blog mám strašně ráda, je to má součást, něco jako můj deník, i když se nerada svěřuji se svými soukromými věcmi. Důvod je prostý, jak jsem už psala výše, lidé jsou zlí a nepřejícní a mají potřebu vás rozebírat a soudit a urážet a já nevím co vše, ale víte co? Začínám být proti tomu vážně imunní =) A jsem zato šťastná. Naučila jsem se totiž a stále se učím být imunní vůči nedůležitým a malicherným věcem. Opravdu si nehodlám dělat vrásky na čele lidmi, kteří zato nestojí. A nehodlám jim věnovat už ani více písmen...

Jsem v životní etapě, kdy jsem šťastná, naplněná optimismem a pokorou. Vážím si maličkostí, třeba toho, když se ráno probudím a dívá se mi do očí má kočka, která hlídá bedlivě můj spánek a jakmile se probudím, ihned mi skáče do postele a chce se mazlit, protože také nechce být sama. Užívám si paprsků slunce, kdy nejsem líná si sama vyrazit ven -  když zrovna nikdo z mých přátel nemůže - a jdu se jen tak projít. Nasávám tu energii, pozoruji lidi a vychutnávám si to.

Na víkend jsem chystala samé dobré pochutiny na oslavu a i to jsem si náramně užila a vychutnávala jsem si to. Někdo by to možná bral jako nutné zlo, ale pro mě to bylo skoro jako odměna. Čím jsem starší, tím více prožívám radost druhých a také ji ráda dělám. Není pro mě snad nic krásnějšího, než ten hřejivý pocit, že tomu druhému mohu udělat radost, rozzářit mu oči a otevřít ústa dokořán od ucha k uchu. 

Užívám a vychutnávám si i věcí, které jsou rutinními, jako je například ranní čaj, který si vychutnám pokaždé jinak, protože si ho dám do jiného oblíbeného hrnečku, na který mám právě náladu. Raduji se z radostí a úspěchů ostatních a přeji jim to, protože když jsou spokojení lidé kolem mě, jsem spokojená i já a naplňuje mě to.

Také se v posledních dnech obklopuji dětmi. Jejich bezelstnost dokáže léčit a zahnat všechny chmury. Najednou zjistíte, že nějaké věci, které považujete za problémy, jsou úplně malicherné a že jeden dětský kouzelný úsměv stačí k tomu, aby vám prozářil celý den a svět byl pro vás opět sluníčkový, i když venku zrovna prší jako o život.

Miluji i ty dny kdy si zapálím Yankee Candle a pustím si své oblíbené písničky. V poslední době se vracím ke svému rituálu z minulosti. Sednu si k PC, pustím si písničku a k tomu zároveň i její překlad. Většině anglických textů už zhruba rozumím, ale pořád je důvod a potřeba se zlepšovat. Já jsem to vždy praktikovala právě na písních, šíleně mě to bavilo a i obohacovalo, protože když jsem to slovo pak někde viděla, ihned jsem si ho spojila s textem nějaké písně a znala jsem tak jeho význam. To jsem tedy udělala s mými momentálními favoritkami i v uplynulých dnech. Ujíždím si hned na několika sonzích, ale abych byla konkrétnější a vše tu nevypisovala, jsou to především v poslední době HURTS a písně z jejich nového alba Surrender. Většina z nich má pro mě neuvěřitelný význam a hloubku. Líbí se mi, že mají hlavu a patu, jsou ze života a něco vám řeknou, prostě mají svou hloubku. Dále jsem si velice oblíbila Years & Years a favoritem číslo jedna je pro mě momentálně jejich Worship!! Bože, miluji tu píseň. Pozadu nejsem ani s těmi velice známými, třeba taková Adele a její Hello. Velice zdařilou, rytmickou a také hlubokou písní shledávám Otherwise od Jamese Arthura a Mokse... Boží záležitost. Souhra těchto songů mi tu teď dost často zní a line se pokojem a někdy i celým bytem... Dokáže mě dostat do nepopsatelného rozpoložení.. Jen tak si vychutnávám jejich tóny a nechávám se doslova unášet...

Teď právě Worship....

Jakými písněmi se v posledních dnech necháváte unášet vy a jaké jsou vaše oblíbené aktivity tohoto podzimu

???

kkiss