Jelikož jsem měla poměrně dlouhou dobu volno a klid od školy, napadlo mě, že bych si pro vás připravila článek o jednom z mých největších životních koníčků, kterému jsem věnovala šest let.
Tím koníčkem mi bylo divadlo... Proč bylo se dozvíte následovně.
Jako malá jsem hrála tenis, ale moc dlouho jsem u toho nevydržela, chodila jsem také do Lidové školy umění tady u nás v Teplicích. Dělala jsem klasický balet (ano, i když je to možná jen těžko uvěřitelné, bývala jsem baletka - na špičkách) a mimoto jsme odzkoušeli s naší lektorkou nejrůznější variace všemožných druhů tance.
Jenže pak přišel kůň největší, díky kterému jsem obětovala i tancování, které jsem si myslela bude mým nejsilnějším životním poutem co se koníčku týče. Ale on omyl...
Díky své babičce jsem se dozvěděla o zápisu do Hereckého studia v našem divadle. Šla jsem se tedy ve svých 14ti letech zapsat do hereckého kurzu a tak odstartoval můj "divadelní život".
Chodila jsem do "přípravného ročníku" (kde je slovní a vyjadřovací příprava, říkaní nejrůznějších hubolamů, recitace, přednesy atd). Nenechalo na sebe však dlouho čekat a všiml si mě jeden mladý režisér, který zrovna začínal jako lektor. Od dob co si mě všiml jsem už nebyla v přípravce, ale putovala jsem v podstatě z role do role a byla jsem tomu nesmírně vděčná.
Herectví se stávalo časově více a více náročnějším s lepšími rolemi a tak mi nezbýval čas věnovat se tanci a s pláčem jsem se s ním musela rozloučit.. Odměnou mi však byla hlavní role v divadle (hrála jsem psa - Sylvii ) - ano, teď se asi smějete a klepete si na čelo se slovy: "Hlavní roli psa jo? To se teda moc nevypracovala za ta léta." Ale on omyl a zdání opět klame.
Tato role měla snad největší hloubku ze všech, mimoto že byla pro mě první a doposud poslední hlavní rolí. Nejednalo se o ztělesnění psa běhajícího po čtyřech v imitaci chlupů.. Ba naopak.. Jednalo se o hru, ve které člověk (konkrétně můj páníček) se ocitá na hranici protěžování a "milování" psa, kdy ho začíná brát jako sobě rovného - člověka, až to dojde k žárlení vlastní manželky...
Hra byla plná zvratů, velice těžkých pasáží, nad kterými jsem musela se svými hereckými kolegy strávit několik hodin trénování a psychických "cvičení", abych se do role řádně položila a dostala a podala tak co nejvěrohodnější výkon.
Myslím si, že jsem do této role dala maximum a nikdy na ni (a nejen na tuto) nezapomenu stejně jako na své herecké kolegy...
Bylo by toho na knihu, než bych vám zde vypsala všechny své zážitky z rolí, vztahů mezi kolegy, zvraty, štěstím, zklamáním, úspěchů, přežbleptů a bezchybných výkonů.. Proto mimoto pár fotek a a jen zlomek názvů her a mých rolí..
Snad vám díky těmto článkům bude člověk, který k vám píše (já) zase o kousek blíž.
Má první větší role (druhá vedlejší) byla v této hře "Drobečky z perníku". Mou rolí byla dcera matky alkoholičky =)
Zde náš kolektiv z této hry:
Mimo hry jsem si zahrála (mimo divadlo) i při příležitosti Lázeňské sezóny v kousku "Lásky Dell´ arte". Hrála jsem svůdnou lamačku mužských srdcí Isabellu
Zahrála jsem si také "blondýnu jak se patří" a ožralu zároveň v roli sekretářky Agáty ve hře Marmeláda
Zahrála jsem si také velice sofistikovanou učitelku klavíru ve hře "Na správné adrese" =)
Díky menším rolím jsem měla tu čest se vypracovat, zahrála jsem si žárlivou pokojskou Annu v "Nebožtíci přejí lásce"
Další rolí byla genetická stvůra a dvojče Tary.. Lara ve hře "Mužům nepřístupno"
Na závěr má hlavní role...
Sylvie
Tak to je kus ze mě.. Kus mého života, který jsem přerušila ve čtvrtém (maturitním) ročníku na střední škole, abych se soustředila na dobré výsledky...
Po úspěšné maturitě následovala vysoká škola v Praze a od té doby jsem se už do divadla nevrátila, jelikož není čas..
Vzpomínky mi však nikdo nevezme a já pevně věřím a doufám, že se k tomu jednou v budoucnu třeba vrátím...
Zkuste si říct pár cvičení, ať zjistíte, jak jste na tom se zdatností s hubolamy =))
5x drbu vrbu
5x crnky - brnky - vlky - plky
5x jouvej - jouvej - jouvej
Mimoto mi včera došla další zásilka od MUA... Jsem v sedmém nebi a prožívám kosmetický orgasmus =D Pokud už vás s MUA nenudím (a já pevně doufám a věřím, že ne) přijdu s "reportem" o další várce =)
Vaše divadelnice a hééérečka
kkiss =*
Zlato tak to je úplně úžasný! Herectví k tobě jde přímo senzačně a to tě tu vidím jen na fotkách :) Jsi na nich úžasná a to nevím, co bych říkala, kdybych tě viděla na prknech, co znamenají svět, živě :) Myslím, že se ti tímto článkem rozhodně podařilo se nám o nějaký ten kus přiblížit, ty naše hééérečko ;) :-*
OdpovědětVymazatDekuji :-* jsem rada, ze se mi to alespon trosinku podarilo :)
VymazatDržím ti palce, aby si sa k divadlu ešte vrátila, lebo človek musí robiť to, čo ho baví :)
OdpovědětVymazatDekuji moc, verim v to, ze v budoucnu se jeste se svym velkym konem setkam :)
VymazatMoc se mi líbí fotky z tvých představení. Divadlo miluji.
OdpovědětVymazatJust be yourself by Petra
Tomjsem moc rada :) divadlo je kus me, tak snad v budoucnu...
Vymazat