Friday Midnight...

Krásnou skoro půlnoc... (alespoň hodiny ji skoro ukazují,když právě začínám psát tyto řádky).

Jaký jste měli dnešní den?
Máme tu konec týdne a před námi jest opět víkend.

Já jsem dnes nejela do školy, stejně jako týden minulý. Vynechala jsem tělocvik a to ne proto, že bych byla líná něco dělati, ale protože se to zkrátka nevyplatí jet do Prahy skoro na otočku na hodinku golfu či tenisu - toť prosím můj tělocvik =) Ano, slyšíte dobře, máme na výběr z golfu, tenisu a taky badmintonu, ale na tom snad ještě nikdo nikdy nebyl.

Až jsem se vyhajinkala do růžova, tak jsem si domluvila schůzku s mou krásnou blonďatou kamarádkou. Potřebovala jsem si něco oběhnout ve městě a přišlo mi to jako skvělé spojení, napsat jí a sejít se ní. Od doby, co studuji v Praze se nemáme možnost stýkat tak často jako předtím. Takže se snažím to kompenzovat co to jde když je chvilka volného času.

Oběhla se mnou to, co jsem potřebovala a pak jsme se ještě courly po drogeriích a krámech.
Již týden zpět jsem obdivovala jedny šaty a dnes si je konečně vyzkoušela. Jedná se o červené šaty v peplum stylu s krajkou v horní části a pěkně řešenými odkrytými zády v podobě jakési slzy. Určitě vám je časem ukážu. Jsem do nich naprosto zamilovaná a jejich cena byla také více jak příznivá.

Když jsme prolezly měst křížem krážem a naše ruce i těla byla promrzlá na kost, usoudily jsme, že je čas jet domů do tepla, rozloučily jsme se a jely domů.

Poté co jsem přišla domů, neměla jsem na práci už moc věcí, jen jsem zašla na jednu proceduru a potom jsem jela pro tátu do Ústí, kde jsme ho s mamušou vyzvedávaly. Prolétla jsem si v Tescu F&F, udělala si radost gepardí taštičkou ve výprodeji a koupila dvoje černé silonky do zásoby.

Doma jsme si dali večerní kávu a vynikající zákusek od mamušky podle nového receptu - musím říct, že po této šmakuládě jsem se olizovala za ušima. Musím zjistit co je to za recept a někdy ho zkusit sama udělat a pak se o můj výtvor případně podělit s vámi =)

Shlédla jsem v televizi na Nově velice pěkný film. Ani jsem nedoufala v to, že se mi bude tak líbit a osloví mě, ale byla jsem mile překvapená a doslova ho hltala. Byl jiný než všechny ostatní, které jsem v televizi za poslední dny viděla.

Po shlédnutí filmu jsem si zalezla do pokoje a začala vytahovat svá saka a tílka s botami a zkoušela nejrůznější barevné kombinace a kreace, jelikož už nevím jak bych si přivolala lepší počasí a hlavně období lodiček a podpatků... Ach, tak jsem se alespoň doma "nakroucala" do sytosti - snad. Alespoň prozatím.

Nýbrž nakroucání už bylo nějak dost, tak jsem si pustila svých nejčastěji poslouchaných 25 songů ze svého telefonu a nějak mě to donutilo se "posadit/usadit" a to doslova - sedla jsem si s noťasem na zem a začala psát tento článek.

Je pátek večer, sedím doma na zemi s notebookem, poslouchám směs 25 písní, které se mi v mém telefonu na playlistu opakují nejčastěji. Musím se přiznat, že plejáda je to velice různorodá a tak se s každou písní naladím do jiného "módu". Nevím, jestli mi tak úplně rozumíte, ale doufám a věřím, že nejsem jediná, která to takto má. Zkrátka když slyším tóny určité písně, okamžitě mě to náladou a vším naladí do toho, co zrovna vyjadřuje a jak na mě působí.

Jeden ze songů jsem slyšela po velice dlouhé době a po dohrání byla přesvědčená, že ji musím slyšet znovu a tak že ji vrátím, ale on omyl... Protože hned v jejím závěsu začala hrát další, kterou jsem neslyšela snad sto let a já nebyla schopná přepnout ji...

Zatím co píši tento článek už hraje asi třetí jiná a si buď poklepávám nohou, pohazuji hlavou, či jen sedím na prdeli jak pecka a nasávám to poslání, které mi jednotlivá píseň přináší.

Je to super pocit a mám na sebe tak trochu vztek, že jsem tohle neudělala už dávno předtím. Začnu totiž asi toto sezení na zemi alá pecka s noťasem praktikovat častěji, možná pravidelně a učiním z toho jakýsi rituál.

Hlavou se mi mísí spousta myšlenek, přemýšlím o minulosti, uvažuji nad budoucností a přítomnost tak nějak proudí kolem mě společně s tóny jednotlivých písní...

Koukám, že jsem se nějak moc rozepsala a vlastně o ničem, takže kdo jste došel až sem, tak už těch písmenek máte asi plné zuby... Každopádně i já mám někdy potřebu vyžvatlat se světu formou těchto písmen.

Možná to vše pro někoho budou jen prázdná slova, ale přináším s nimi zase kus mě.

Přeji vám krásnou dobrou noc, já si doposlechnu svých TOP 25 a půjdu ulehnout do peřin také =)

Vaše kkiss =*